Nakonec se zvednu a zamířím domů. Domů. Nenacházím v tom slově žádnou útěchu. Jdu pomalu. Bolí mě celé tělo, mám ho rozlámané a těžké, uvědomuju si to při každém kroku. V noci není v téhle klidné čtvrti žádný provoz. Vržou mi podrážky. Jdu podél klikatého chodníku. Zvolna kladu nohy na vyšisovaný beton. Zahnu do naší ulice.

 Rozhlížím se, kde je Will. Nikde ho nevidím. Zmocní se mě zrádný strach. Xander se na mě dívá, jeho oči černé jako uhel jsou zcela neproniknutelné. Pozdraví mě pokývnutím hlavy. Angus se baví s holkami u vedlejšího stolu a mává přitom mohutnýma rukama. Nevidí mě. Napadá mě zoufalá myšlenka. Will tu není. Will tu není. Svezu se na židli. Sleduju dveře. Catharine ještě nedorazila. Má to z výtvarky

1.       Dnešek se nekonečně vleče. Mám pocit, že sedmá hodina snad nikdy nezačne. Ručičky na kulatých hodinách se plazí a nervózně přeskakují z minuty na minutu. Když dojdu ke studovně, poskakuje mi tep v krku

   Vleču se za ostatními holkami do tělocvičny. Snažím se od skupiny namačkaných těl držet co nejdál. Je toho na mě moc. Neznámé pachy, řezavé zvuky, málo místa a nedostatek čerstvého vzduchu. Vydýchanou místností létají míče, odrážejí se od parket. Už jsme skoro v tělocvičně,

 To jsem se zasekla co? No ozývám se brzo jak tak koukám, ale znáte to škola zabere spoustu času a u nás se učitelky asi zbláznili, ale psát musím a za chvilku vám začnu přidávat i další kapitolky Drakie která se doufejme že úspěšně dostane i do konce :D Byla by to první věc co bych dokončila no tak zase příště lidi škola volá xD

Paní Hennesseyová nás sleduje zpoza žaluzie. Určitě čekala, až se vrátíme. Tiše projdeme zadními vrátky. Dáváme pozor, abychom jimi nepráskly. Sice jdeme potichu jako myšky, ale ona už je ve střehu, pozoruje nás z bezpečí svého domu. Dělá to docela často. Jako by si nebyla

   Už zase zápasím se skříňkou, ocelový zámek mě studí do prstů. Vrážejí do mě pospíchající studenti. Nezvykle mě pálí oči. Mám na krajíčku. Taková hloupost. Přece nebudu vyvádět jen proto, že mi nejde odemknout skříňka. Jenže ono to není jen tou skříňkou. Dobře si to

 Ahojky, 

jak se všichni máte? Já celkem dobře, tak co máte už všechno do školy, nebo to necháváte na poslední chvíli jako já. Už nejmíň dva týdny mluvím o tom jak si začnu pořizovat učebnice a stále nic. No stává se i lepším lidem ;) Drakie nám poklidně pluje dál, doufám že se vám líbí můj výběr knihy :) říkala jsem si že bych sem potom dala Smečku. Každopádně chcete sem i nějakou detektivku, román či tak? 

1.       Během oběda se schovávám. Uvědomuju si, že se chovám jako srab, ale při pohledu na dvoukřídlé dveře vedoucí do obrovské jídelny se mi udělalo zle. Neuměla jsem si představit, že bych vešla dovnitř.

1.       Máma se domlouvá s paní, která nám má pronajmout zahradní domek. Jen stěží se mi daří vytlačovat vzduch z plic. Zdejší vzduch mi připadá řídký, suchý a prázdný, i když je klimatizace nastavená